Výběr z produktů

Opasky a přezky Opasky a přezky

Dárkový poukaz Dárkový poukaz

Headcovery Headcovery

B. B.

Ψ Limited Edition Ψ Limited Edition

skrýt nabídku zobrazit nabídku

Asi jsem starej

No, věk už bych na to měl...

První půlku života se mi podařilo nasbírat spoustu zkušeností a většinou se i poučit z blbostí. Ve všech možných oblastech. Byznys, technika, auta, baby, muzika, golf (ne nutně v tomhle pořadí). Před několika lety mi začalo být divný, že se mě můj, pochopitelně úměrně starší, otec, jinak plně fit, ptá na relativně běžné i technické záležitosti související se soudobým chodem věcí a byl jsem toho názoru, že to zkrátka není ochoten „vysedět“, naučit se, přizpůsobit se a přemýšlet, pohodlně v zajetí svých známých stereotypů.

A teď to najednou začíná padat na mě. Já už fakt snad ničemu nerozumím.

Nemluvím o tom, že historie se udála jinak, než jsme se učili ve škole. Že žiju zřejmě jinde, než jsem si myslel, že žiju (na to stačí vyjet za jakékoli hranice), jak vypadá a co dělá Evropa z pohledu z druhých konců světa (pohled na ten socialistický kolotoč je opravdu velmi směšný), ani o triviální cestě do Brna, při které si nezničit cokoli na podvozku auta dá jen při setrvalém skenování povrchu komunikace. Nemluvím o tom, že se některé věci sice jsem ochoten se zájmem učit, ale nejsem se je schopen už pořádně naučit. A vůbec nemluvím o šílenství okolo epidemie, které nás má zřejmě ohlodat na kost. Ty věci nemůžu změnit, můžu s nimi jen pracovat.

Paradoxně i ve hře dochází ke změnám, které dost dobře nechápu. Počínaje smyslem většiny novinek v pravidlech, televizními skeči tap.in, nebo rychlokurzy „ZK za víkend“ produkujícími „hráče“ nemající potuchy o konzervativnosti a na tradicích lpící hře vedoucí ze své podstaty k vzájemnému respektu, slušnosti a fair play. Nechci myslet na to jak to bylo se „ZK“ před 15ti lety, to by už hodně zavánělo starobou.

Golf je pro mě stále stejný. Stále stejný boj. Stále stejná jistota nejistoty. Asi proto tak z golfu šílím. Pár her euforie, pak totální deprese. Jo, beru do ruky o hůl víc, než před dvěma lety. No a co. Můj 75ti letý otec se mě snaží každou hru porazit, nebo aspoň přestřelit, úplně stejně jako můj 18ti letý syn (jednomu se to už asi nepodaří, druhému určitě, ale to bude muset ještě pár kůrek chleba sníst). Ať si kdo chce co chce říká a snaží se golf z jakýchkoli pohnutek kamkoli dotlačit, podstata hry zůstane stejná. Alespoň pro mě. Je to můj záchytný bod. Nakonec, ta hra pastevců ovcí, v dobách kdy byla země prokazatelně placatá, si to zaslouží.

Jo, jsem starej. Ale zatím nejsem mrtvej. Snažím se porozumět.

…jinak ta titulní fotka nevyjadřuje žádnej debilní podzim života (zas tak starej nejsem), je to pohled z trojky na šestnáctku v Poděbradech 15. prosince

zpět